Meziroční srovnání tržeb českého obuvnického maloobchodu vyrovnalo v druhém čtvrtletí letošního roku propad z prvního kvartálu.
Nepříliš potěšující čísla z prvního kvartálu, který v porovnání s minulým rokem zaznamenal propad (-1 %), se v následujícím čtvrtletí podařilo zastavit a vyrovnat. Dle slov téměř čtyřiceti respondentů je příčinou nestandardních výkonů především počasí a příliš dlouhá zima. Vlastní křivka tržeb pro toto období sice neobvyklá není, ale extrémy v minimech tentokrát dosáhly mimořádně hluboko. Sníh a nízké teploty ochromily prodej jarní obuvi. V tomto období přiměly zákazníky k nákupům pouze akční slevy a výprodeje. Prudké oteplení pak zvýšilo zájem o letní kolekce obuvi a tržby začaly pozvolna narůstat. I zde vše nastala neobvyklá anomálie. Letní obuv se totiž začala prodávat v období, kdy se v minulých letech již začínaly objevovat první slevy a tak se tuzemský spotřebitel rozhodl vyčkat až na konec kvartálu. Do té doby byl zájem především o celoroční a volnočasovou obuv. Chování zákazníků je v tomto směru i přirozeným vyústěním celkové sociální situace. Je nutné si totiž uvědomit, že navzdory oficiálním proklamacím o rostoucích průměrných platech řadu z nich do prodejen s obuví nepřivádí touha modernizovat obsah svého botníku, ale teprve jejich vysloužilá obuv. Citlivost tuzemského trhu s obuví na tyto vnější vlivy je lépe pochopitelná, když si uvědomíme, že dle oficiálních čísel se například na Slovensku roční průměr počtu prodaných párů na jednoho obyvatele pohybuje kolem čísla 1,4, což je číslo srovnatelné s obdobím z konce druhé světové války. 1. pololetí: 0 % 1. čtvrtletí | - 1,9 | 2. čtvrtletí | 1,8 | průměr | - 0,05 |
Vlastimil Kolařík TextilŽurnál 7-8/2006 (18. září, 2006) |